Příloha 2-C

Z knihy: Wolker Dopisy, editorka Zina Trochová, Čsl. spisovatel Praha, 1934
15. 7. v pátek 1916
Milá maminko!
Nevíš, jak velice často na Vás oba vzpomínám, zde daleko od domova, uprostřed neznámých dědin a lesů. Nikdy, jsa v cizině, nepočítal jsem tak den ode dne, jako nyní, poněvadž zbaven veškerého pohodlí, toužím a vzpomínám na ně, které jsem doma stále měl.
Jsem již u skautů pět dní, a nám tudíž již řádnou představu o životě, který v táboře panuje. Něco se mi líbí, ale něco přece k pravé dokonalosti schází, což snad jest přivoděno válkou. To jest, že máme hlad.
Práce je ohromně mnoho. Celý den od rána /7/ do 10 v noci se sekyrou nebo pilou běháme lesem, a to člověka, práci této nezvyklého, opravdu hrozně unaví. Tato práce jest snad jen první týden, než vystaví se řádně tábor, ale jest přepínána snad příliš. Jsou sice takoví /a to většina/, že jakmile se nikdo na ně nedívá, prací prásknou a chopí se jí, až zase Svojsík pohlédne na jejich stranu, ale mezi ty patřiti nedovolí mi má povaha.
Na tuto práci bych již ani tak neútočil, kdyby odměnou za ni byla řádná strava. My ale doposud jen samou vodu. Není možno tu v okolí dostat něco koupit. Na celý tábor /16 lidí/ sehnalo se stěží 6 l mléka, pro které se musí chodit až do Bratroňova. Ráno čaj, v poledne včera trochu kaše a dnes po 3 lívancích /doma jich sním aspoň 12 bez práce/ a hrachovou polévku a večer čaj s mlékem. Svojsík je člověk velice milý, rád by vyhověl, což ale nyní nejde i při nejlepší vůli. Všichni nadávají a chtějí odjet, ač nyní poněkud se poměry zlepšily a my jsme po dvoudenní práci vystavěli si výborná kamna.
Nevíš ani, jak tento "skauting" je pro mě po jedné stránce výbornou věcí. Nevíš ani, jakou cenu nyní pro mě má kousek okoralého chleba. Dnes poslední skyvečku jsem dojedl, kterou jsem schovával na dně ruksaku, abych nevzbuzoval ostatním laskominy.
Jinak je tu zase pěkně. Zvláště večer. Tu zažehne se jeden velký táborový oheň, všichni posedají dokola a vykládá se, humor jen proudí a každý se směje, neboť mezi námi jest jich několik, kteří opravdu humorem vládnou. Poměry stravovací se již sice zlepšily, ale pro mě by přece bylo výhodnější, kdybys mi poslala několik těch koláčů nebo něčeho, čím bych hlad svůj zažehnal. Já totiž lituji právě toho, že zdravý hlad, který jsem nikdy doma nemíval, se zde u mě objevil a že ho nemohu ukojit, ač vím, že najezení nyní by mi působilo opravdu značně ku zlepšení zdraví. Proto nezapomeň a posílej.
První noci jsem vůbec nespal, až teprve včera jsem usnul spánkem udřených. To nevyspání na mě právě tak hloupě působilo, že únava ještě vzrostla. Na napsání těchto pár řádků neměl jsem času tehdy, stále jsem pracoval, až dnes teprve poprvé jsme dostali po obědě hodinu odpočinku. Lístky jiné jsem psal v chvatu a rychle v ústraní.
Také chyba jest, že je tu /v horách/ vlhko a chladno. Předevčírem v noci začalo pršet a my spali ve vodě. Myslel jsem, že dostanu rýmu, ale odnesl jsem to jen lehkým bolením hlavy. Dnes a včera jest pěkně a slunečno, proto také naše nálada jest mnohem lepší.
Staří skauti říkají, že tento namáhavý život jest jen na začátku. Později prý jsou jen zábavy a hry. Těším se již na příště. Jsou zde hoši přihlášeni na 3 neděle, měsíc a celé prázdniny. Já myslím, že by mi stačilo zůstati zde do prvního 8., neboť všechno již bych ze skautovštiny pochytl a nebylo by nic, co bych neznal, neboť v pozdější době plyne den paralelně za druhým. Doufám, že budeš srozuměna. Doma pak pořádným "futrováním" si vynahradím práci. Mnoho jich za tři týdny odjede. Já tím spíš, poněvadž nevím, co tatínek? Má naději na reklamaci? Tak mě bolí ta nejistota a neúčast na našem rodinném životě, neboť jsem doposud nedostal od Vás ani řádečku.
Dnes mi pan profesor říkal, že by mohl Šimečka přijmout. Ať přijede. Tomu bude již lépe. Bude po hlavní práci, a jídlo bude-li se mu posílat, povede se mu dobře. Neboť jinak je tu příjemně. Lesy jsou krásné a bohaté na borůvky a hřibky. Osoby tu neuvidíš. Zvláštní je to za noci. Já jsem měl předevčírem hlídku od 11 do 1. Byla krásná, ale studená noc. Jen 6 stupňů Celsia. Bylo mi zima, zvláště na kolena. Včera jsem si vypůjčil delší kalhoty od jednoho soudruha. V těch se mi spí lépe, a proto jsem dnes se také řádně vyspal.
Šimečkovi radím, aby přišel. Až přijede, budou již stany stát, a tu teprve nastane pravý skautský život. Já bych tu zůstal třeba celé prázdniny, ale jest třeba také učiniti něco pro duši a třeba také ušetřiti Vás, kteří tak ochotně jste mi peníze na pobavení těla tyto prázdniny poskytli.
Chci totiž od prvního také studovat a studium účelně spojiti s tělesnou prací na Svatém Kopečku. Zde stal bych se hotovým barbarem. A my letos beztoho ve škole toho moc nenadělali, a proto myslím, že bude nejlépe, když se také něco naučím, co by mé vědomosti zvětšilo. Zde není času ani na chviličku čtení. Ta hodinka po obědě taktak stačí ku chvíli odpočinku. Za ty tři týdny se zotavím od školního vzduchu báječně a nechci Vám činiti nová, zbytečná vydání dále. Beztoho nového bych nic neuviděl, neboť z místa, kde jsme, se nehneme, až pojedou domů na konci prázdnin.
Srdečně Vás všechny zdraví
Váš syn Jiří.
Šimečkovi bude tu pro jeho churavost výborná škola. Já zase se tu naučím jísti. Uvidíte, jakou budu mít sílu, až přijedu, a hlad na všechno.