Poctěn vzácnou Vaší pozorností osměluji se Vám písemně poděkovat. Než jsem dostal Váš ctěný lístek, psal mi p. prof. Svojsík, že jste se Vy ráčil o můj článeček v Junáku zajímati. Byl jsem tehdy velice překvapen, neboť svému článečku jsem nevěnoval zvláštní pozornosti a také jsem od něj větších úspěchů neočekával. Byl psán tak prostě a průhledně, jak jen mi bylo možno psáti, když po šestinedělním pobytu v přírodě duše byla osvěžena a čista.

Tím více mě povzbudilo několik Vašich vzácných slov. Málo jest těch, kteří dovedou vyjíti vstříc nesmělým prvním pokusům literárním, málo těch, kteří pochopí nynější duši mladého člověka.

Děkuji Vám proto srdečně a vynasnažím se, abych vzácnou přízeň Vaši zachoval si nadále.

/Z knihy "Wolker Dopisy" Editorka Zina Trochová - str. 352 Vydal: Československý spisovatel v Praze roku 1984/

K tomuto poznámka /str. 666/

Sociolog Emanuel Chalupný /1879 - 1958/ patřil k prvním Wolkrovým rádcům v jeho básnických začátcích. V úvodu k cit. vydání vzájemné korespondence /E. Chalupný Nová říše 1930 - 1932/ vzpomíná, že jej zaujal Wolkrův článek Na poslední hlídce ve skautském časopise Junák /1916/; od A. B. Svojsíka, redaktora Junáka, získal autorovu adresu a napsal mu 9. ledna 1917 do Prostějova povzbuzující lístek, jímž byla zahájena korespondence trvající s přestávkami do r. 1921.